Historie //

16.05.2008 Slovenské tango 3

Slovenské tango 3

Na zatím poslední slovenský výpad jsme vyrážíme rozděleni na dvě skupiny. V první skupině.jsem já ,Pítrs,brácha a Demižo. My jedeme do Svidníka dodávkou. Skupina číslo dvě- Mejla, Mejn a Dydla zvolili raději vlak. Sraz je v Prešově na nádraží. Ukazuje se to jako docela dobrá volba-dodávka není totálně narvaná a možná má i menší spotřebu. Neúčast "krále benzínofílie" Mejly se projevila i na naší přepravní rychlosti. Jsme výrazně rychlejší. Ale zase není do koho rejt a neprobíhá tradiční souboj mezi Mejlou a Mejnákemo to "kdo je větší šéf" Takže trochu nuda.. Nejlepší je, že když napíšu ve wordu slovo "Mejnákem", tak se to opraví na "kejhákem.." Mejla zůstává dál Mejlou. Tak třeba je to trochu vtipný..

Kapitola 1

Svidník

 Máme dobrej čas a tak zastavujeme blízko slovenskejch hranic a dáváme si oběd. V motorestu skoro nikdo není a tak je jídlo hned a je dost dobrý. Dokonce i Demižo si dal něco teplýho-to jsem hodně dlouho nezažil. No a pak pokračujeme dál. Do Svidníka ze San Piega je to cca 10 hodin cesty a my nejsme ani v polovině. Tento náš výjezd  se stal hlavním tématem našich debat už od tý doby, kdy Mejla s Mejnákem zjistili  polohu našeho cíle na mapě. Z Prahy to je ještě dál- to plně chápu, ale třeba v porovnání s cestováním kapely "Už jsme doma" po Severní Americe( 28 koncertů za 30 dnů-minimální přejezd 500km) je cesta VF do Svidníka jako když bychom jeli hrát s VF z Pardubic třeba do Chrudimi. Na druhou stranu je fakt, že v UJD už hraje z původní sestavy jenom Míra Wanek..Nakonec jsme dopravní systém vymysleli a díky tomu jsem se mohl pořádně roztáhnout na předním sedadle a nemusel jsem trpět ve šneku.

Z cesty moc zážitků nemám, protože upadám do jakéhosi polospánku. Zdá se mi prapodivnej sen ve kterým jedu v polským fiatu s bráchou a taky se svým dědou, kterej už je po dávno po smrti. Ve snu nám upadává kolo a brácha nás přesvědčuje, že to dojedeme se třema. Furt se s ním dohaduju až nakonec jdu k starýmu baráku, kterej tam stojí a zvoním s tím, že tam to kolo seženu. Dlouho nikdo neotvírá, ale je odemčeno. Tak tam vlezu a najednou stojím v místnosti, kde se nachází celá rodina-muž, žena děti plus pes. Jsem docela šokovanej,protože jsou všichni slepí-mimo psa. Vysvětlují mi, že mi nemohou pomoc. Jdu ven k autu, kde stojí děda a brácha. Najednou se ze zatáčky přiřítí další auto plný mladejch kluků a vletí přímo do malý ho mostíku v příkopu. Je to strašná rána. Všichni vybíhaj z toho auta zdrhaj pryč. My tam furt stojíme u toho auta bez kola. To druhý auto vybuchuje, takže se lekám tak mocně, že se okamžitě budím a tím pádem přicházím o celkové rozuzlení snové situace.

Jsme kousek před Prešovem. Tady jsme taky měli hrát, ale bohužel byl tento koncert společně s koncertem v Košicích nakonec odvolán. Dle mých zpráv je Prešov slovenská hudební Mekka a tak mě to docela mrzí. Zastavujeme u nádraží, který mi trochu-ale fakt jenom trochu připomíná nádraží v San Piegu. Možná to je podobnejma obkladama a taky podobným tvarem.Jsme na místě o cca hodinu dříve a tak jdeme čekat přímo do nádražní haly.

Nikde nikdo. Totálně vymetená budova až na dva lidi. První je bezdomovec na lavičce s igelitkou. Igelitka je plná lahváčů-některý jsou asi rozbitý a tak vytékají děravou taškou ven. Pomalu zvětšující se kaluž je jedinej pohyb, kterej v této situaci v celý hale registruju. Chlápek spí sám v sobě. Druhou obyvatelkou tohoto prostoru stará babka schoulená mezi oprýskaným radiátorem a bankomatem ISTROBANKY. Má na sobě šátek a velkej červenej kabát, kterej barevně koresponduje s designem místního bankovního kolosu. Dva zástupci různých světů ve stejných barvách a začínající na stejné písmeno-babička a banka, bezprizorní bezdomovkyně a bohatý bankomat a všude kolem mramor, ticho a sem tam zavrkání dvou holubů, který choulej ve výklenku nad tím vším. Čumíme na to jako idioti. Jsou Velikonoce.

Místo Ježíše, kterej měl v týhle chvíli dorazit do haly a spasit všechny včetně nás, dorážej dva prapodivný městský fízlové a vyhazujou chlápka i babku ven do kosy. velice si to vyhazování užívaj. Babka se snaží neustálým přemístováním po hale vydržet v teple, ale při této hustotě lidí na tomto místě nemá šanci.. Takže tam nakonec zůstáváme jenom my.  Mrcasíme se na Prešov station a já si vzpomínám na Krakov glowny(viz min. historie "do vypalovačky dobrý?"). Každý nádraží je jiný, ale některý jsou stejně smutný. Tak to je tenhle případ. Krakov rovná se Prešov. Možná, že akorát záleží na tom kdy, jak a proč se tam vyskytneš. Důležitý je tam nezůstat.

 Konečně přijíždí vlak s Mejlou, Mejnem a Dydlou. Opouštíme Prešov a valíme to na Svidník. Projíždíme zvláštní krajinou. Kopce, les, roztroušené malé vesnice. Jsme tak trochu na konci světa. Stmívá se a všude jsou rozsvícený kostely. Má to až takovej až lehce strašidelně magickej nádech. Myslím, že to necítím sám. Začínaj se rozjíždět hrůzostrašný historky o tom , co nás čeká ve Svidníku. Kouzlo novýho místa vyvolává mozkovou aktivitu a zamezuje stereotypu. Tak to je v každý kolalokově limonádě.

Dorážíme do cíle a rychlostí blesku nacházíme místní klub. Je sice trochu malej , ale velice útulnej. Ubytování je přímo v něm-to je výborný. Není žádná předkapela-budeme hrát pouze my.Zvučíme, rozhlížíme se a prozkoumáváme situaci. Lidé se trousí jednotlivě i po skupinkách. Hrajeme fotbálek a pouštíme si místní jukebox, kterej je docela dobrej.Nakonec do klubu doráží cca 150 lidí což nikdo z nás nečekal. Je trochu zvláštní, že když začneme, tak všichni sedí( možná je tím, že lidé zde mají dnes prožít fázi půstu-žádný jídlo, alkohol, zpěv-pouze těžká kontemplace) a to se během prvních 5 písní nemění. Nakonec se nám prolomení situace  daří a koncert je fakt dobrej. Přichází za mnou týpek a říká.

"Vieš dnes som nemal pit, tančit, spievat a všetko toto už jsem robil při vašom koncertě-dobré to bolo."

Po koncertě propuká masívní pouštění jukeboxu a to už se nepostí nikdo... Největší nepřitel koncertu ve Svidníku Mejla se proměnuje v absolutního kámoše všech místních figur.Mejla to prostě s lidma umí-například mně prodal svůj starý aparát, kterej v podstatě nepotřebuju. Tak to by nebylo zas tak nestandardní. Jenže zajímavější je to, že ve chvíli, kdy mi ho prodal si ode mě polovinu toho aparátu zase dlouhodobě půjčil. Nakonec mi zalepil pusu svoji starou kytarou( tu zase půjčil kytaristovi z Prohrály...), takže ted už mám skoro celý oldskúlový nástrojový vybavení VF-Mejlova kytara, Dejmalovo-Mejnova basa a moje kytara. Chybí už jen Pítrsovy pomalovaný bubny..Jenže ty mně jsou na nic, protože umím jenom jeden rytmus..

Východniari se ukazují jako pohodoví týpci, kteří milují pouštění jukeboxu. Je totálně zamořenej a nejde v něm předbíhat. Je to trochu škoda, ale na druhou stranu jsem vyslechl písně , který bych si asi nikdy nepustil. Nejvíc všichni pařej na Vidiek( ten bych si pustil i já). Po klubu se motá obrovskej holohlavej týpek. Furt do někoho naráží a tak si dávám bacha, abych v něm nevyvolal osobním nárazem pocit, že má důvod mi dát do huby.Člověk sem tam něco tak nějak vytuší. Za deset minut je tenhle týpek přilepenej na baru-jednou rukou drží panák a druhou objímá Mejlu. Vypadají jako kdyby spolu chodili ve Svidníku na základku, byli největší kámoši a od tý doby se naviděli..Co na to říct-nic. Podstupujeme mnoho fotbálkových bitev s místními teamy. No a pak to balíme. Jdeme spát.

"Ty Mejlo ten šílenej svalovec vypadal nebezpečně.. "

Mejla se lišácky uchechtne.

"Sem ho zaregistroval hned, tak jsem do něj v rámci československýho přátelství poslal pár štěnic a byl v klidu"

Mejla to prostě s lidma umí. Mejla ví do koho má poslat štěnici.

Kapitola 2

Brezno

Ráno ve Svidníku se probouzíme do deštivého dne. Balíme si věci a vyrážíme do města. Je svátek a všude je zavřeno. Nikde nikdo. Vypadá to jako by byl zákaz vycházení. Tak to vzdáváme, nakládáme a mizíme. Všichni se shodují, že Svidník nebyl špatnej. Nejvíc nadšenej je můj brácha a Pítrs. No uvidíme-třeba se sem ještě někdy podíváme. Po cestě objevujeme motorest-hurá!! Bohužel je to předčasná radost. Jídlo je ještě horší než v Martině-asi nemáme štěstí .

"Ty jo tady čím dýl to trvá tím je to jídlo horší.."

Jedeme dál. Jedeme celej den. Celý tohle naše slovenský putování točí Pítrs na svůj starej foták s kamerou-je z toho už sestříhanej klip na Barovou turistiku, tak z toho chceme časem vyrobit "dokumentární seriál" a budem to sem postupně dávat na stránky. Brezno je město s miniaturním starým centrem, který je obklopený panelákama.

Zdejší klub je jeden z nejstarších na Slovensku. Jmenuje se "Bombura" a je to poměrně oldskúlová záležitost. Mně osobně to připomíná spíš jako kdyby někdo smíchal kavárnu s venkovským statkem-tím to nechci nijak kritizovat, protože klub ma genius loci. Celejch těch 12 let, co existuje je tam nějakým energetickým způsobem zapsaný. Připadá mi, že by to byl ideální prostor třeba pro "Psí vojáky"-no a jen co vlezu dovnitř, tak první, co vidím je fotka Filipa Topola-live in Brezno. Ze všech slovakia klubů mně vlastně nesedl jen ten Martin.

Horší to je s městem samotným. Starý centrum je takový otrhaný a špinavý. Kolem něj je moře paneláků. Početné romské etnikum dotváří místní kolorit. Vzpomínáme s bráchou na dědu, kterej sem jezdil na služební cesty. V Brezně byly obří železárny, který už údajně vykrachly. Jdeme se projít, ale v podstatě jdeme vlastně jen "tam k panelákům" a pak zase zpátky.

Společně s námi hraje v klubu skotská!! kapela jejíž název jsem bohužel zapomněl.. Hrajou takovej měkčí hardcore smíchaný se zvukem skotského národního nástroje. Pro toho kdo to neví-jsou to dudy. je to neotřelá kombinace. Všichni Skotové jsou takoví malinký,vlasatý a hubený-připomínaj mi   nějaký skřítky nebo trolly. Moc se spolu nebavíme- vypadají ještě víc unaveněji a zmačkaněji než celá VF. Hrajou ale s nasazením-není to vyloženě něco, co by mě dostalo do euforie, ale u lidí maj celkem úspěch. Návštěva je stejná jako ve Svidníku-150 lidí. Všichni sedí namačkání u kavárenských stolků. Je to trochu klaustrofobie-podium je malý a když taháme nástroje, tak furt do někoho narážíme. Koncert velice podobnej koncertu ve Svidníku-nejdřív všichni seděj a pak se to prolamuje, ale řekl bych, že vizuálně o něco mín než minule. Ono se taky mnoho pohybové aktivity na miniaturním prostoru pod podiem vyvinout nedá. Ale i tak to není špatný.Dokonce i tady přidáváme. Hned jak dohrajem, tak balíme. Máme to daleko. Mejla s Mejnem zůstavají na místě a rozhodují se vyrazit domů až ráno vlakem. Loučíme se sympatickým pořadatelem a hurá domů.

Brácha sedí za volantem a hypnotizuje silnici. Pak už se dokrmuje semtexama. Snažím se být vzhůru s ním, plkám blbosti a brácha mi sem tam jednoslovně odpoví. Začíná svítat. Adam z Divokého Billa čeká na Dydlu před Kauflandem a ospale nás zdraví. Jsme v cíli. Loučíme se a jdeme odpadnout do postelí. Demižo se loučí na delší čas-odjíždí za svojí holkou do Španělska. Těžko říct jestli se vůbec vrátí. Je to dobrodruh v jeho životě to další přebíjí to předtím. Slovenský výlety jsou za náma.Myslím,že to byly intenzívní chvíle.

"Vše bolo tak ako to malo byt"

Když už jsme ted u toho Slovenska, taj jsem si ted po letech koupil slovenskej film "Záhrada", kterej vyšel na DVD a je fakt moc dobrej, takže ho můžu vřele doporučit všem.

eden HEY
Počet stažení 0013560

Ahoj lidi!

Tady je pro Vás ke stažení naše EP Čtyři slunce, které jsme vydali ke stejnojmennému filmu Bohdana Slámy. Je na něm pět songů, jeden zvláštní bonus a dialogy, který uváděj jednotlivý písně.

Co s tím můžete udělat?

  1. nedělat nic,
  2. stáhnout si EP a poslouchat,
  3. stáhnout si EP, poslouchat ho a odměnit nás jakoukoliv částkou v rozmezí koruna až nekonečno korun na účet 2107698153/0800,
  4. objednat si EP v našem e-shopu.

V době probíhající diskuze a polemiky mezi piráty a nepiráty prohlašujeme toto:

Když si to někdo stáhne a nedá nám nic, nevadí, ale plácat po zádech ho za to nebudeme. Když nám někdo něco pošle, potěší nás to a dotyčný jedinec tímto projeví svůj charakter a zároveň respekt k naší partě. Američané říkají: vote by wallet. Volně přeloženo: zaplatím za to, co se mi zdá dobrý.:)

Celou desku jsme nahráli za peníze, které jste nám dali za naše předešlá alba (Klenot, VFRFP, Detaily). Náš label jsme my čtyři a ředitel. Vaše peníze jdou do naší hudby, a to je podle nás čistej model. Doufáme, že je pořád trvale udržitelnej.

Děkujeme všem, co se rozhodnout za desku zaplatit. Mužete přispět kartou, převodem z účtu nebo elektronickým bankovnictvím. Poplatky za převody jsou únosné. Zaplatit lze také pomocí SMS. Je to asi nejpohodlnější, ale o zaslanou částku se musíme dělit s operátory.

Záleží jenom na Vás, co uděláte.:)

VF

Ahoj lidi!

Tady je naše deska. Každej si tu desku může stáhnout, poslechnout a pak se rozhodnout, zda si něco zasloužíme. Pak může poslat libovolnou částku přímo na náš účet. Je to pro nás nejlepší podpora a všechny takhle poslaný peníze jdou za náma nejen na další desku Vypsaný fiXy, ale i na další projekty, který mají smysl. Nesmírně si vážíme každýho, kdo takto učiní, protože to udělá, i když nemusí.

Díky vám se to dá. DÁ SE TO DÁT!

DĚKUJEME MÁRDI, PÍTRS, MEJLA

stáhnout cd + texty koupit v našem e-shopu
stáhnout cd + texty
mp3 105 mb flac 491 mb

Ahoj lidi! Vítáme vás!

Jste tady a můžete si úplně v klidu stáhnout naši novou desku i s bookletem.
Zkuste to ještě malou chvíli vydržet a přečíst si pár následujících řádků.
Nejdřív bychom Vám chtěli poděkovat.

Za co?

Děkujeme Vám za Váš zájem o naší partu!
Jsme rádi, že Vám opět můžeme po třech letech něco novýho nabídnout.
Byla to fuška a dalo nám to zabrat. Mentálně, fyzicky a samozřejmě i finančně.
Nahrávka trvá 42 minut a 24 vteřin.
Stažená je za pár chvil. Ale ještě chvilku počkejte..

Každej z Vás má opět čtyři možnosti. Buď stáhnout a poslouchat nebo stáhnout a poslat dle svého uvážení libovolnou částku na náš účet a poslouchat nebo stáhnout, poslouchat a pak případně poslat libovolnou částku. Poslední varianta je, že si to stáhneš a pak si třeba koupíš v našem shopu cokoliv uznáš za vhodné.
Všechny peníze, který utržíme za prodej našich nahrávek a ostatního merchandise dáváme na jednu hromadu a nikdy ji nerozdělujeme. Když přijde čas, tak větší část peněz vezmeme a zaplatíme z ní další nahrávku a následně pak klipy, cd nebo vinyly - prostě vše, co je třeba. Děláme to takhle celou dobu - každá deska vydělává na tu další. Kdo chce, ten nás může podpořit - podporuje tak vznik další desky. Platba zaslaná přímo na náš účet je nejlepší – poplatky jsou minimální.

To je vše. Bez Vás by to nešlo.

Márdi, Mejla, Mejn a Pítrs.