Historie //

09.04.2014 12 ZASTAVENÍ JARA Kapitola12 ŠÚRKA MIKROFÓN

Šúrka Mikrofón se na desku dostal podobně, jako jsme se jednou s Pítrsem a taky s Jamesem z písně „James“ dostali na jeden ples.

Dnes je to už legendární historka.

Tedy to, jak jsme se dostali na ten ples.

Neměli jsme tenkrát ani lístky ani společenský úbor a chtěli jsme tam na ten ples jít. Proč jsme tam chtěli jít? Nevím. Chodili jsme jako ultraichtylové po venku a přemýšleli jsme, jak se tam dostat. Pořadatelská služba byla nekompromisní. Koukali skrz dveře jako hadi před zakousnutím. Klepali jsme kosu, všude bylo plno sněhu a z našeho potloukání bylo jasný, že to brzy vzdáme. Mráz zpomaloval pohyb. Jak jsme tak čím dál tím víc pomalu šli, uviděli jsme v závěji ležet plnou přepravku třešní.

Chápete to? V prosinci?!

Vzhledem k tomu, že proběhlo brko, to byl opravdu bonusovej nadstandardní vjem. Jen my a nezhulená Maruška, co šla v tom prosinci pro jahody, jsme okusili podobnej pocit. Čuměli jsme na tu bednu jako idioti a pak to někdo řekl:

„Vememe ji na ten ples a u vstupu řekneme, že ji neseme do baru na bowli.“

Převlek za bowlenosiče byl vrcholnou akcí celý plesový sezony. „Spěcháme! Průser! Na baru došla bowle!“ zahlásili jsme u vchodovejch dveří. Hadi se v mžiku proměnili v opravdu snaživé lokaje a fakt nás tam uctivě pustili a my si, úplně na paprák, začali užívat světa. To znamenalo, že jsme seděli u stolu a chechtali jsme se tomu, že tam jsme. Jenže pak to Pítrs vygradoval, protože z tý bedny, kterou jsme schovali pod stůl, začal vytahovat ty třešně, cpal si je do pusy a střílel peckama po lidech, co tancovali na parketu.

No a tak nás vyhodili.

Po víkendu vyšel v místním tisku o článek o převráceným kamionu na hlavní křižovatce.

Záhada bedny třešní v prosincový závěji byla vyřešená.

No a takhle nějak se Šúrka dostal na tu desku. Nikdo moc nevěděl, jak ho tam dostat, nikdo ani pořádně nevěděl jestli ho tam chce a pak se prostě ukázalo, že po VÝHODOU JE bude nejlepší resetovat smutnou duši nějakou tou třešničkou na rozbolavělý bowli, aby bylo jasný, že to člověk nemůže všechno brát tak vážně, aby se z toho neposral. Nebo spíš nezhroutil a pak neposral.

V písni zahostoval Martin Černý z kapely Rudovous na theremin.Martin Černý s náma jezdí a dělá z našeho hluku a bordelu zvuk.

„Smrdí to alternativou,“ řekl můj kámoš, když jsem mu vyjmenoval hosty z kapel Rudovous, Midilidi, OTK a Wollongong.

Pak mi zavolal Dušan Neuwerth:

„Tak co jaký to je?“

„Dobrý. Pošlu ti nosič a můžeš napsat recenzi.“

„Asi se na to podívám optikou Silver Rocket,“ zachechtal se náš bývalý producent do telefonu a pak se zeptal: „Kdy pudeme na fotbal?“

Pak mi napsal Fili:

„Tak co, jaký to je?“

„Dobrý, nahráli jsme to za dvě hodiny!“

„ Tak to má být,“ píše zpátky

„Tak proč takhle nenahráváte?“ odepisuju lehce jízlivě.

Trošku jsem ho vytočil, ale pak mi náš předbývalý producent ráno zavolal a probrali jsme to. No jo, no. Jsou to všechno osobnosti (Ondra, Dušan i Fili) a každej nám něco dal a každej si z nás kousek vzal a něco s tím udělal a kdoví, jak by to dopadlo, kdyby o nás nezavadili.

Napadlo mě, co by se dělo, kdyby tu bednu ve sněhu našli voni tři dohromady, a pak mi došlo, že ji každej našel sám a všechny drinky, který z ní s náma namíchali, byly dobrý.

Kdo by to byl tenkrát řek, když jsme nahráli No Burp! "Nikdy jste to nepřekonali",zařve ironický blíženec a neironický já? Já jsem Šúrka Mikrofón!:)

A tím končím. Děkuji vám za pozornost.

stáhnout album

Ahoj lidi!

Tady si můžete zcela zdarma stáhnout naši novou "country" desku. Kdo chce, může nám poslat libovolnou odměnu. Budeme za ni moc rádi.

Každý, kdo přispěje, podporuje vznik další desky.

Děkujeme!

Márdi, Mejla, Mejn a Pítrs.